Každý máme své životní milníky, na které nikdy nezapomeneme. Vybavujeme si místo, kde jsme stáli, když jsme se dozvěděli důležitou zprávu. Co jsme zrovna dělali. Jak nám bylo. Co jsme udělali bezprostředně poté…
Já samozřejmě také. Nedávno skončila jedna energeticky náročnější etapa mého života. Můžu si konečně dovolit trochu vydechnout, zpomalit, a tak si na některé ty “své momenty” vzpomínám. Jedním z nich byl telefonát od kamarádky Renaty. Byl zimní podvečer roku 2021, běžela jsem nahoru Chvalčovem. (Joo, to jsem ještě měla energii běhat! 😁) Zastihla mne kousek pod školou, a vznesla nabídku… Já tak měla po zbytek běhu o čem přemýšlet. Opatrně jsem se zmínila doma. Větu “Jasně, jdi do toho!” jsem asi trochu chtěla slyšet… a tato podpora od manžela rozhodla… Šla jsem do toho!
Po 4 letech v “Komerčce” jsem dostala nabídku přestěhovat se do domečku v Hostýnské. Nadchla mě myšlenka, že budu mít “svůj” prostor. Trochu větší, s kuchyňkou, zahrádkou, v létě budeme sedět se studenty na čerstvém vzduchu, budu pořádat akce i pro širší veřejnost, pohodlně nabídnu svým hostům občerstvení. Začala jsem touto představou žít, i když po první návštěvě domku mé nadšení trochu upadlo. Téměř 20 let neobydlený dům byl zanesený věcmi, tak trochu skladiště. Skříně plné starého oblečení, válečkové omítky hrající všemi barvami, asi si dovedete představit. Pár měsíců navíc trvalo, než původní majitelé přijeli a odvezli si své věci. Přání začít školní rok 2021/22 „v novém“ se začalo vzdalovat. Vystěhovávat jsme začali tuším v červnu…
A nestačila by jenom ta rekonstrukce? 😏
Kéž by! Jenže… když už změna, tak se vším všudy. Na nové služby – nový web. Na nový web – nové fotografie, a bez nových textů taky nic nebude. A proč rovnou ne i nové logo, že? 🤔 Prostě to vezmu zgruntu. Stejně jako rekonstrukce, i cesta k tomuto všemu trvala přesně rok. Můj rok plný malých i velkých rozhodování. Pro člověka tak nerozhodného jako já docela noční můra.
Na dovolenou k moři sbalit papíry, tužky, a psát texty. Vymýšlet, přepisovat, mazat, přidávat. Jen e-mailová komunikace s grafikem, fotografkou, webařem, mými blízkými, které jsem prosila o názor a radu, čítala desítky e-mailů, ladění, výměn názorů. Výsledek již máte možnost vidět sami. Mám pocit, že projekt “dům, web a všechno okolo” mě vysál víc než výchova dvou dětí. 😌 A má rodina, přátelé i mí studenti se mnou měli svatou trpělivost. Moc času na ně nebylo… I proto jsem jim nesmírně vděčná, že při mne stále stojí většina, opustila jen menšina, a ne naopak! 😂
Bob Sharpe se svou nejnovější knihou
“No a KDY teda budou nějaké akce?” Ptáte se. Budou! Besedy, tvořivé dílny, posezení… Cokoliv si usmyslím(e). Ještě vydýchávám, ale už pomalu začínám domlouvat. Všechno chce svůj čas, a já už nechci jít přes hranice svých sil. Od teď nechávám věci více plynout. Chytám druhý dech. Nápady ke mně chodí, zajímaví lidé také. Těším se. 💗
DĚKUJI, že jste. Že mi pomáháte a vytváříte kolem mne pohodovou atmosféru. Že „se máme.“ Že se mnou sdílíte své nápady. A pokud máte ve svém okolí někoho inspirativního, nebo jste to VY, kteří nás můžete a chcete něco naučit, prosím, napište mi. SPOLU nám může být radostněji!
Mějte klidné jarní dny.
Lenka 🤗
Ps: Jmenovité poděkování těm, bez nichž bych nebyla tam, kde jsem teď. Zdeňkovi Stoklasovi za WEB a mnohé cenné rady. Daně Štěpánové za fotografie a zážitky s tím spojené. Štefanu Jakubjanskimu za grafiku a logo. Terezce Vodákové za mapu, kam se ubírat, a mnohem víc. Lucii Odstrčilíkové za copy rady. Radkovi Čechovi za tisk. Všem pracantům na domku. Přátelům a studentům, kteří mi několikrát nabídli a podali pomocnou ruku. Mé milé kolegyni Marki Kuchovské za 24/7 podporu. RENČI Pechové. RODINĚ za trpělivost. Určitě jsem na někoho zapomněla…je vás moc. Ale vím o vás a nezapomenu. 🥰
