Hello everyone,
doufám, že jste úspěšně zahájili školní rok, aklimatizace po letních dovolených bude asi trvat, ale vše se jistě zvládne. Dnes se rozepíšu, jestli nemáte čas, tak dál prosím nečtěte :-). A to o motivaci, o které chci mluvit se studenty na prvních lekcích. Ta totiž stojí za naším úspěchem, nejen při studiu jazyků.
A jak se stává, něco mě k napsání motivovalo. Tento týden jsem potkala svou dobrou kamarádku, nějaký čas jsem ji neviděla. Vypadala úžasně, evidentně se tak i cítí. „Jak se máš?“ „Skvěle. Byla jsem si zacvičit, parádní pocit.“ „Je to vidět, vypadáš nějak…líp!“ „Chodím denně…“ „Cože? Jak to zvládáš???“ Podotýkám, má dvě děti, náročnou práci na plný úvazek, angažuje se v aktivitách pro veřejnost, do toho studuje vysokou, což znamená absolvování několika zkoušek za semestr, atd. „Prostě jsem se rozhodla a VĚNOVALA SI ČAS pro sebe, protože MĚ TO MOC BAVÍ a stojí mi to za to. Už mě vůbec nebolí záda a cítím se silná.“ „Aha…no je to vidět. Tak dík…“. Začala jsem přemýšlet o dalších mých kamarádech, které NĚCO BAVÍ, a jsou v tom lepší a lepší. Majitel velké firmy, z kterého se za rok stal úspěšný sportovec. Za pomoci trenéra se dozvěděl, jak na to, sestavil si plán, upravil jídelníček, ale ta hlavní změna je na něm, VĚNUJE SI pravidelný ČAS, je ZAPÁLENÝ. To jsou jenom dva příklady z poslední doby.
Někdo vstává o hodinu dřív, aby si zacvičil. Protože přes den už nemá čas a večer je unavený. Jiný dělá dřepy, když si čistí zuby. Další poslouchá vzdělávací audio knížky, když si jde zaběhat. Jde to. Stačí překonat se, donutit se neustat pár dní, a z nového zvyku se stane návyk. Znáte to. Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod. A o tom to je. Chceme to? Chceme se příští léto domluvit na dovolené, na které jsme letos koktali a používali ruce nohy, abychom něco sdělili? Chceme, aby nás věčně nebolela záda, protože v práci jenom sedíme? To si musíme každý zodpovědět sám. A pokud chceme změnu, musíme pro to něco udělat. Sami, z vlastního rozhodnutí.
Teď trošku osobněji, pro své milé studenty. Jsem tak vděčná, že vás mám. Každý z vás mě motivuje, abych něco dělala jinak. Ať už v pozitivním slova smyslu, nebo i tom negativním :-). Každý jiným způsobem, každý jsme originál, každý v něčem vynikáme. Jsem vděčná, že mi věnujete svůj čas a nemalé peníze. Opravdu si toho velmi vážím, umožňuje mi to plnit si své sny a sny mých dětí. Práci neberu jako zdroj peněz, ale je pro mě důležitá z jiných důvodů. Motivujete mě. Bez vás nevím, kde bych byla. Rutinní práce by mě ubila. Asi tu „práci“ fakt miluju, i když v květnu v červnu už většinou melu z posledního. No zkrátka, motivuje mě to být lepší, protože i vy se zlepšujete. A tak si v hlavě dělám plán. Chci ho dodržet, ale když to nepůjde, protože někdy to opravdu nepůjde, nebudu na sebe naštvaná. Počkám, dám si přestávku, a zkusím to znovu. Jen to nechci vzdát. Za rok dám vědět, jak to dopadlo.
Moji milí studenti, nespoléhejte jen na mne. Já sama vás anglicky nenaučím. Na to nemám tolik času a vy peněz :-). Můžu vám ukázat různé cesty, dát vám plán, inspirovat, dodávat odvahu, ale mluvit pak musíte stejně jenom vy. Takže otázka zní, CHCETE TO? Jestli ne, netrapte se studiem, vyberte si jiný koníček. Jestli ano, jděte do toho naplno. I když s občasnými pauzami, ale nepřestávejte. Je to pak v konečném důsledku škoda času i peněz. Život je krátký. Cizí jazyky jsou v tomto opravdu nevděčné, vím, o čem mluvím. Moje francouzština byla kdysi dávno perfektní, teď sotva řeknu pár základních věcí o sobě. Bohužel pro ni nemám motivaci…to je celé. Není pro mě momentálně důležitá, odsunula jsem ji stranou. Angličtina mě prostě baví víc, a navíc ji využívám denně pro své vlastní koníčky.
Moc si přeju, aby vás angličtina bavila, ale stejně tak, aby vás bavila většina z toho, co děláte. Mějte se hezky a těším se na náš společný čas v tomto školním roce. Jo, a velký dík za podporu patří mé úžasné rodině a hlavně Muži za trpělivost. On ví své :-). Tak vám – nám všem přeji …
….. HODNĚ ÚSPĚCHŮ VE STUDIU a hlavně ať nám nechybí MOTIVACE! Howgh.
